V lednu je většina živočichů i rostlin v útlumu, zahrada je v klidovém režimu a nevyžaduje žádné urgentní zásahy. I přesto nás dokáže překvapit. Můžeme spatřit první květy například intenzivně vonné kaliny (Viburnum farreri a V. x bodnantense), rozkvétající jasmíny (Jasminum nudiflorum) nebo vilíny (Hamamelis). Mezi květinami soutěž o první květ roku svádí čemeřice (Helleborus niger), žlutě zářící talovíny (Eranthis hyemalis) či sněženky (Galanthus nivalis).
Další ročník Zahrádkáře se dostal do svého finále. Nemáte také pocit, že jsou ty roky čím dál kratší? Člověk se těší na sezonu, připravuje se, rozmýšlí, kam co vysadí, kam zaryje hnůj a kam kompost, jaké odrůdy vyzkouší, nebo jestli zůstane u těch osvědčených, vypiplá sadbu…a najednou je tu sklizeň a podzim a rok je pryč.
Barevné spadané listí nás upozorní, že se vegetační sezona chýlí ke konci. Nyní je potřeba zahradu připravit tak, aby přečkala zimní měsíce bez úhony. Ještě jednou vše překontrolovat. Poslední pěkné dny můžeme využít k hrabání listí, což je činnost skutečně nekonečná.
Teplé odstíny žluté, oranžové, červené a hnědé, to jsou barvy podzimu. Prozáří celou zahradu a poskytnou nám podivuhodnou podívanou. Říjen je především obdobím sklizně a výsadby. Vysazujeme okrasné dřeviny a jiné rostliny zase před dlouhou zimou uklízíme do sklepů a skleníků. I v říjnu je v zahradě stále co dělat.
Všichni svoje zahrady milujeme. Někdy bychom za ně dýchali. Zvláště si to uvědomujeme na jaře, když přicházejí „ledoví muži“. Každý rok doufáme, že tentokrát nepřijdou, většinou ale marně. Dá se proti tomu něco dělat, ale musíme být připraveni. Používat včas prostředky zvyšující odolnost, sledovat předpověď počasí a nějak adekvátně zareagovat (rozhodit do sadu čerstvý hnůj, zapálit parafinové svíce, vířit vzduch v sadu, použít zadešťování…), zkrátka všechno možné, aby ta nadcházející úroda stála za to 😊
Dubnová obloha je skutečně proměnlivá. Pranostika říká že jaro má sedmero počasí, v dubnu však žádné neschází. Je to také měsíc, na který se těší všichni pěstitelé. Konečně se dá venku sázet, vysévat a rozhodnout, co nám na zahradě v letošním roce všechno poroste a pokvete…
S prvním březnovým dnem přichází meteorologické jaro. To astronomické na severní polokouli začíná až okamžikem jarní rovnodennosti, která v letošním roce připadá na 20. března. Ale již nyní sluneční paprsky krásně hřejí a vytahují nejen nás ze svých domovů, ale i první kvetoucí jarní cibuloviny a hlíznaté rostliny. Rozkvétají šafrány, cibulnaté kosatce, ladoňky, kvetou čemeřice, místy ještě i lýkovce, ze země se tlačí nejranější tulipánky a narcisy.
Únor je nejkratší a zároveň nejdynamičtější měsíc. Na začátku jsou dny mrazivé, na konci se již mnohdy hlásí jaro. Začínají kvést čemeřice, sněženky, vilíny a lýkovce. Únor je začátkem nové sezony!
Lze dělat v únoru více práce než v lednu? Když budeme počítat dny, pak ne. ale když budeme počítat, jak dlouhý je den, pak nejspíše ano. Koncem února už můžeme v zahradě zůstat o dost déle než v lednu, takže i když má o dva až tři dny méně, uděláme za ten měsíc více práce než za delší leden. Posledního ledna je slunce nad obzorem 9 hodin 20 minut, posledního února 10 hodin 55 minut – ráno je o 48 a večer o 46 minut delší!
Prosinec je měsícem, kdy si zahrada užívá zimního spánku. Většinou ale ne pod sněhovou peřinou, jak by to bylo ideální. V posledních letech do Vánoc sníh často nebývá, proto i v prosinci můžeme pokračovat v činnostech, které jsme nedokončili v listopadu, za předpokladu, že nemrzne (výsadby, přihnojování, zazimování citlivějších druhů).
