Je tu poslední číslo letošního ročníku. Rok opět utekl jako voda, ještě před nedávnem jsme seli a už je po sklizni. Sezona na zahrádkách byla ale celkem příznivá, urodilo se poměrně dost ovoce i zeleniny, a nyní je ideální čas z tepla domova plánovat, co budeme pěstovat v tom nadcházejícím roce 2023. Časopis Zahrádkář, který oslaví již 55. ročník, vám přitom bude milerád osvědčeným rádcem.
Podzim převzal vládu nad přírodou i našimi zahrádkami, kde je sezona prakticky za námi, ovoce je očesané a uložené ve sklepích či na jiném vhodném místě. Dny se výrazně zkracují, často bývá sychravé počasí a mlha, že by se dala krájet 😊
Dokončujeme práce, které jsme nestihli dodělat v říjnu a také se zaměřujeme na
úklid zahrady a třeba už i přemýšlíme, co si vysejeme a vysadíme v příští
sezoně.
Máme tu podzim se vším všudy, letos nějak dříve, než bychom úplně chtěli…Barví se zimní ovoce i listy na stromech, rána a večery jsou již chladné. Sklízíme poslední úrodu a přemýšlíme, co a kam vysejeme či vysadíme příště. S česnekem, jak radí odborníci, nemusíme spěchat – listopad či prosinec bývá na mnoha místech optimální. Říjen je ovšem měsíc, kdy vysazujeme prostokořenné dřeviny, a to ovocné i okrasné.
Prázdniny se přehouply přes polovičku, ale na zahradě je stále nádherně. Ledacos jsme již sklidili a ještě sklidíme! Můžeme dále vysévat některé druhy zeleniny a zajistit si tak druhou a možná i třetí úrodu.
Lidové pranostiky nás nemilosrdně upozorňují na to, že však léto nenávratně končí. Jedna říká, že „Svatý Vavřinec – první podzimec“. Později „Po svatém Smilu (14. 8.) slunce ztrácí již svou sílu“ a následující den „Na Nanebevzetí (15. 8.) léto odletí“. To, že „Bartoloměj svatý (24. 8.) léto nenavrátí“ je tedy jasné, proto ho musíme užívat plnými doušky. Máme před sebou ještě 31 krásných dnů.
Červenec je měsícem dozrávání, barev a vůní. Vévodí mu záhonové trvalky. Již jeho počátkem bývají v plném květu denivky a zhruba od poloviny července začínají nakvétat plamenky, zápleváky, zavinutky. Začínají také dozrávat první „teplomilné“ peckoviny, češeme dozrávající bobulové ovoce a končíme se sklizní třešní a višní. Koncem měsíce nastává období druhé mízy, které můžeme využít ke štěpování ovocných dřevin.
Červen je měsícem s nejdelšími dny v roce. Dlouhý den prospívá rostlinám, ale i zahrádkáři. Na zahradě je v červnu práce i na dvě osmihodinové „šichty“ denně – roste zelenina, květiny, roste ale i plevel. Je potřeba jednotit, okopávat, chránit před škůdci. V červnu už také přichází i vrchol zahrádkářova snažení –sklizeň.
Květen je asi nejkrásnější měsíc v roce. Zahrada se proměňuje doslova před očima. Pokud je teplo a vlhko, vše doslova bují, intenzivně roste a nabývá na objemu. Peckoviny jsou již odkvetlé a vznikající malé plůdky nám ukazují, jakou můžeme předpokládat úrodu. Jabloně a hrušně ve vyšších polohách dokvétají, zatímco v nížinách začínají dozrávat první plody zimolezu kamčatského a koncem měsíce i první třešně.
Konečně přichází jaro, období, na které se těší většina pěstitelů. Počasí je již teplejší, slunce nabírá sílu, ale spolehnout se na něj ještě úplně nemůžeme. V měsíci s pověstným aprílovým počasím bychom se neměli nechat překvapit zatoulaným nočním mrazíkem.
V březnu už obvykle bývá na zahradě cítit ve vzduchu jaro a konečně nebude noc delší než den. Rozkvétají šafrány, cibulnaté kosatce, ladoňky aj. a přinášejí do našich zahrádek pestré barvy. Začíná ale také období zvýšené pracovní aktivity. Je potřeba dát vše po zimě do pořádku a pokračovat v přípravě nové sezony, třeba přepichováním květin pro jarní výsadbu.
Nejkratší a nejdynamičtější, takový je únor. Na začátku měsíce je ještě pořádná zima, proto se říká, že do Petra (22. 2.) není tepla. Ale v únoru rovněž platí pranostika: Po svatém Matěji (24. 2.) zima hřeje.
Další trefné průpovídce o počasí stačí jen tři slova: únor – zimy úmor. Zahrádkářům a zahradníkům běží hektický měsíc s výsevy, přepichováním, řízkováním. Sluneční paprsky nabírají na síle a zahrada se začíná probouzet.
